Používané zkratky:
PA – porodní asistentka
tt. – týden těhotenství
UTZ – ultrazvukové vyšetření
dp. – doba porodní
EDA – epidurální analgezie
MZ – ministerstvo zdravotnictví
Krátký vhled do novodobé “porodní” historie:
V roce 1989 došlo k úplnému oddělení profese PA a zdravotní sestry, dnes jde o zcela samostatné obory (např. ani vystudovaná zdravotní sestra si nemůže zkrátit následné studium porodní asistence).
V osmdesátých letech si ženy (ženská hnutí, lobby) začaly uvědomovat svá práva v této oblasti, požadovaly individuálnější péči, “svůj” porod, péči zaměřenou na své potřeby a potřeby jejich rodiny. Nejvhodnějším poskytovatelem péče se ukázala být PA. Pomohla i tehdejší ministryně zdravotnictví Helen Clark, která prosadila tezi, že porod je normální součástí života. Ta na Novém Zélandu zapustila kořeny a dodnes tato filosofie ovlivňuje celý systém porodnictví.
Na Novém Zélandu bylo porodnictví vždy v historii vnímáno jako pomoc ženy ženě, proto se tady těhotné potkávají především s porodními asistentkami. Ty absolvují vysokoškolské studium a každoroční povinná školení. “Zatímco v Česku stále slýcháme, že porod je nebezpečný, na Novém Zélandu se zdůrazňuje, že porod je normální součástí života”, vysvětluje odlišnosti Alena Edmonds, porodní asistentka, pracující od roku 2010 v novozélandském Hastings. “Porod je tak víc rodinná než medicínská záležitost – i když jsou dodržovány odborné standardy a porodnictví je velmi vyspělé, všichni se snažíme především podporovat ženu a během porodu ji ani dítě nerušit”.
Žena je během těhotenství v péči PA (většina žen), případně praktického lékaře/lékařky. Když žena otěhotní, kontaktuje tedy většinou PA. Během prvního pohovoru si kromě anamnézy a základních informací ujasní i to, zda “si sednou” – dobrý vztah je považován za důležitou součást péče. Setkání v rámci těhotenské poradny mohou probíhat v ordinaci PA nebo u klientky doma.
PA pracují nezávisle – zaregistrují se na MZ a jsou pak svým klientkám k dispozici 24 hodin 7 dní v týdnu (samozřejmě spolupracují s dalšími kolegyněmi v době dovolených a nečekaných událostí, většinou ve skupinkách po 2 – 5 PA). Ženu pak její PA doprovází k porodu na místo, které si vybrala žena a je vhodné z hlediska jejího zdravotního stavu a stavu dítěte (nemocnice, porodní centrum, porod doma – tam ovšem musí přizvat ještě kolegyni, protože u porodu doma musí být na Novém Zélandu 2 PA. Druhá je volána později, až před předpokládaným porodem).
Důležitou součástí péče PA je už zmiňované partnerství, podpora přirozeného průběhu těhotenství i porodu, rozpoznávání komplikací a v případě potřeby předávání matky do vyšší úrovně péče.
Alena Edmonds doplňuje: “Nezávislá porodní asistentka poskytuje primární péči v těhotenství, v průběhu porodu a šestinedělí. Pokud má žena komplikace a potřebuje specialistu, je referována k lékaři. Ženy, pro které není vhodná primární péče (hodně komplikované medicínské potíže v těhotenství nebo/a vysoký risk pro porod), mohou být pouze v péči nemocnice a navštěvovat nemocniční PA a pak mít nemocniční PA i v šestinedělí. Nemocniční PA se specializují na komplikované případy a neposkytují péči matkám, které nemají komplikace, protože, ty mají svou nezávislou PA. Výhoda nezávislé PA je, že žena je v péči jedné osoby celé těhotenství, porod a šestinedělí. Ostatní specialisté se zapojují do péče jen podle potřeby. S nemocničními PA nemáte takovou “continuity of care”. Kontinuální péče je něco, na čem si novozélandské porodnictví hodně zakládá, protože podporuje nízkorizikový porod a prevenci zbytečných medicínských zákroků. Matka totiž dobře zná PA, což u ní vzbuzuje klid a důvěru a může v její přítomnosti v klidu porodit. Tím, že PA zase zná dobře rodičku, ví, jaké má představy o porodu, nemusí dělat nadbytečné zásahy a podporuje matku v tom, co je jí přirozené. ”
Péče PA v těhotenství, během porodu a v šestinedělí je hrazena státem (zdravotní pojištění, jak jej známe z Česka, tady neexistuje). Pokud těhotenství probíhá bez komplikací a žena se přesto rozhodne pro primární péči z rukou odborného lékaře-porodníka, musí si ji doplácet (jedná se tedy o nadstandardní péči).
Se svými klientkami řeší PA i edukaci, nejen zdravotní péči – zásady správné výživy a životního stylu, kojení, rizikovost kouření apod. Prenatální klinická vyšetření probíhají podobně jako u nás, ve III. trimestru se klade větší důraz na růst dítěte (a poměr k rozměrům matky), vnitřní vyšetření se rutinně neprovádí. Pravidelně tedy PA měří tlak, odebírá krev na testy, posílá klientky na 2 UTZ vyšetření. Hodně spolu take mluví o ženiných představách o porodu, společně sestavují porodní plán. Do nejmenších podrobností – ujasňují si třeba i zacházení s placentou (často si ji rodiny odnášejí domů a zakopávají pod strom). I na Novém Zélandu, přes hlavní poselství “porod je normální”, vyžadují moderní matky EDA a oxytocin (ten se tu používá pouze k vyvolání porodu a na aktivní vedení III. dp., nikoliv k urychlování normalně proíbhajících porodů), rozhovory se tedy točí i kolem těchto témat. Porod císařským řezem bez medicínské indikace není možností volby!
První vyšetření během porodu většinou probíhá doma, pak se teprve vydá PA se ženou do nemocnice. Elektronický monitor se používá jen v případě rizik.
Po porodu je samozřejmostí podporovat přiložení dítěte skin to skin (PA ženě vše vysvětlují a pomáhají, pokud je např. po těžkém porodu oslabena, případně zapojí partnera). Po porodu se dítě nechává u matky, vyšetření novorozence provádí PA na pokoji u matky.
Při císařském řezu doplňuje tým lékařů i PA, která se následně stará o dítě (pediatra volá jen v případě potřeby). Matka má tak dítě hned od počátku u sebe. Dítě se přikládá k prsu zhruba tak do hodiny po císařském řezu (větsinou prováděném v EDA).
Nezávislá PA odchází 2 hodiny po porodu a ženu a dítě předává do péče nemocnice. Zde zůstávají 2 – 48 hodin (hrazeno je 48, častěji se odchází dříve). PA nedoporučují zůstávat zde déle než 2 dny, ženy se pak prý stávají příliš závislými a ztrácejí mateřskou jistotu.Jen ve speciálních situacích, například po císařském řezu je ženám doporučeno zůstat v nemocnici 4 – 5 dnů.
Před odchodem domů se klade důraz na to, aby byla každá matka dotázána, zda se cítí doma bezpečně, aby jí byla zdůrazněna rizika kouření a vysvětleno, jak má ukládat dítě (prevence náhlého kojeneckého úmrtí – nenechávat dítě samotné a neukládat na břicho či bok, samozřejmě nekouřit).
Na Novém Zélendu fungují i porodní domy, jde často o detašované pracoviště nemocnice (které může ovšem být vzdáleno třeba i 15 km od nemocnice). Nemocniční PA pak pracují i tam. Některé porodní domy jsou až několik hodin od porodnice, v případě komplikací se pak žena transportuje helikoptérou. Samozřejmostí je, že porodní domy spolupracují s nezávislými PA (ty tam mohou vést porody svých klientek i využívat prostory k setkáním v rámci prenatální poradny).
Celý tento model je hrazen státem, takže nezávislá porodní asistentka je k dispozici opravdu každé těhotné ženě.
“I porod doma je na Novém Zélendu normální součástí péče. Neumím si představit, že přivezu matku s komplikacemi do porodnice a nemocniční tým by mě nepřivítal vstřícně a s úsměvem, všichni připraveni pomoci. Vůbec je tu hodně cítit atmosféra spolupráce: službu na porodním sále mají 2 PA, v noci dorazí třeba další 4 nezávislé se svými matkami a vzájemně si pomáhají – i na oddělení šestinedělí. Rivalitu tady nevidíte”, spokojeně dodává paní Edmonds.
Po porodu PA ženu pravidelně navštěvuje doma – do konce šestinedělí celkově až 10 návštěv. Hodně je podporováno kojení, v nemocnici pracuje obvykle laktační poradkyně a své klientky k ní posílají i nezávislé PA.
PA seznamuje ženu s očkovacím kalendářem (očkování je zde dobrovolné, ale PA mají od MZ úkol očkování pozitivně propagovat), může předepisovat antikoncepci, podává obecná doporučení k rodičovství. Obvodní pediatři/pediatričky tak, jako u nás, zde neexistují, funguje zde síť zdravotních sester Plunket, které docházejí domů (pečují o děti do 5 let).
|
Pro ilustraci uvádíme, co všechno musí splňovat PA na Novém Zélandu (ať už pracuje v nemocnici či nezávisle): Ukončené Bc vzdělání, registrace a practicing certifikát (ten se obnovuje každý rok – pokud PA pracuje, jde o formalitu, po pracovní pauze je potřeba projít programem Return to midwifery) Každá PA musí mít portfolio se záznamy odvedených porodů a potvrzením, že absolvovala: každé 3 roky školení ve zvládání komplikací (velké krvácení, distokie ramének…), každoroční kurs resuscitace novorozenců a resuscitace matek a další školení (kojení, další dle vyběru). Toto portfolio dále obsahuje záznamy o dalších profesionálních aktivitách (práce se studenty apod.), sebehodnocení, feedback klientek a kolegyň). 2x do roka mají PA zdarma možnost využít psychologickou konzultaci (v případě okamžité potřeby, např. po tragické události při porodu se dělá tzv. debriefing – setkání personálu, kde se situace probere a ujasní, co se mohlo či nemohlo udělat lépe apod.). |
Sepsala Petra Sovová na základě vyprávění porodní asistentky Aleny Edmonds, které velmi děkujeme.
Vydání tohoto informativního textu Jak se rodí v… finančně podpořila Nadace Open Society Fund Praha