Jak se rodí v Německu

Systém německého porodnictví je od toho českého odlišný především v široké škále možností výběru, jak a kde samotný porod proběhne a také významem přikládaným porodním asistentkám, tzv. hebamme, které jsou ze zákona přítomny u každého porodu. Nabízíme obecný přehled toho, jak německý porodní systém funguje, doplněný krátkým rozhovorem s německou porodní asistentkou Evou Rosskopf.

Osoba porodní asistentky je běžnou součástí porodní péče. Jde o ženu se zdravotnickým vzděláním specializovaným na péči v průběhu těhotenství, během porodu a v šestinedělí. Porodní asistentky zde pracují buď zaměstnány na konkrétní klinice, nebo vykonávají soukromou praxi. Každá těhotná žena má ze zákona nárok na před a poporodní péči, která je hrazená pojišťovnou. Pro tuto péči si může zvolit mezi návštěvami u lékaře nebo péčí porodní asistentky, která dojíždí do místa jejího bydliště. Tu si může vybrat na základě referencí, nabízených služeb nebo osobních sympatií. Porodní asistentka může ženu doprovázet k porodu, nebo asistovat při porodu doma, pokud si to rodička přeje.

Během těhotenství je žena kontrolována zhruba stejně často, jako je tomu u nás, ovšem počet speciálních vyšetření je o něco nižší. K některým vyšetřením, která jsou v ČR prováděna běžně, se v Německu přistupuje pouze v lékařsky odůvodněných případech. Všechny těhotné ženy zde absolvují krevní odběry na začátku těhotenství, cytologii, 3 ultrazvuková vyšetření a vyšetření monitorem na konci těhotenství. Odpadá u nás plošně prováděný tripple test, krevní test na cukrovku nebo poševní stěry. Je otázkou, zda nutnost těchto vyšetření opravdu přináší prevenci komplikací, nebo ženy spíše stresuje. Nápovědou nám mohou být velmi dobré výsledky německého porodnictví. Větší důraz je v Německu naopak kladen na předporodní přípravu a péči po porodu. Pojišťovny hradí účast na předporodním kurzu a poporodní návštěvy porodní asistentky po dobu osmi týdnů po porodu, kdy asistentka kontroluje zdravotní stav matky i dítěte a pokud má maminka zájem, radí v oblasti kojení i další péče o dítě.

Samotný porod může v Německu probíhat různým způsobem dle vůle a zdravotního stavu rodičky. Ženy mají na výběr mezi porodem na klinice s porodní asistentkou a lékařem, porodem na klinice pouze s porodní asistentkou (nový model, který zatím nemají všechny nemocnice), porodem v porodním domě s porodní asistentkou a porodem doma s porodní asistentkou. V posledním případě má porodní asistentka veškeré nutné vybavení s sebou, má k dispozici auto a je v kontaktu s lékařem, který má v případě komplikací povinnost přijet.

Mimoklinické porody, tedy porody v porodních domech a v domácím prostředí činí asi 2% z celkového množství porodu a jsou v Německu vnímány jako právoplatná alternativa k porodům v lékařském zařízení, což potvrzuje i fakt, že jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Funguje zde téměř stovka porodních domů, v nichž pracují pouze porodní asistentky. Zde se odehrává zhruba polovina mimoklinických porodů, druhá polovina odpovídá porodům doma. Výzkum z roku 1999 prokázal velmi nízkou perinatální úmrtnost a celkově uspokojivé výsledky z praxe porodních domů i porodů doma, což přispělo k tomu, že mimoklinické porody zde nejsou vnímány jako více rizikové v porovnání s porody v nemocnicích.

 

Svůj osobní pohled na některé aspekty německého porodního systému a jeho fungování nám poskytla Eva Rosskopf Novotná, která v Německu vykonává praxi porodní asistentky.

 

Jaké je podle Vás v Německu obecné mínění o mimoklinických porodech? Jak je tematika „normálního porodu“ vnímána širokou veřejností?

Obecně je možnost mimoklinických porodů vnímána pozitivně. Hlavním důvodem, proč ženy rodí na klinice, je určitě větší podíl jistoty, že v případě komplikací u matky a dítěte je na místě okamžitá pomoc. Většina žen tedy ze strachu z komplikací rodí na klinice. Porody doma nenabízí všechny porodní asistentky. Osobně si myslím, že by to měly být asistentky velmi zkušené a dobře vzdělané, které dokážou včas a správně odhadnout situaci. Jelikož pojištění pro porodní asistenky vykonávající mimoklinické porody je velice drahé a ještě se zdražilo, tak spousta porodních asistentek tuto službu již nenabízí.

Vnímáte nějakou rivalitu mezi porodními asistentkami a doktory, nebo jde spíše o partnerský vztah?

Pokud pracují společně na klinice, záleží hodně na vedení, na atmosféře a vztazích v týmu. Jde především o týmovou práci, takže tam, kde vědí, jak pracovat v týmu, tam je harmonie, jinde se ve vzájemných vztazích mohou vyskytovat problémy.

V případě soukromých porodních asistentek existuje konkurence, rivalitou bych to nenazývala. Jinak též platí to, co jsem zmínila o práci v týmu.

Jaké je podle Vás největší pozitivum německého porodního systému?

Nějvětším pozitivem je podle mě možnost svobodné volby při výběru místa k porodu, žena si může vybrat, kde a jak chce rodit. Dále možnost využívat péče porodní asistentky před porodem, během porodu i v šestinedělí a to, že tato péče je hrazena pojišťovnami.

Jaké naopak vidíte na německém systému nevýhody? Změnila byste něco?

Určitě finanční ohodnocení péče porodních asistentek a lékařů. Financování zdravotnické péče je určitě žhavým tématem ve všech zemích EU.

Ke změnám bych řekla obecně toto: změnit by se toho dalo ještě hodně v každém systému. Změny jsou vždy potřebné a možné, podle toho, jak přicházejí nové poznatky. Jdou však většinou pomalu a nutné vědět, jak na to.

 

Zdroje:

Osobní komunikace s PA Evou Rosskopf

http://quag.de/content/english.html – statistiky mimoklinických porodů v Německu

http://www.porodniplan.cz/index.php?act=dtl&more=1&id=39

www.rodina.cz/clanek2506.htm

http://www.unipa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=129:rodilajsemvnemecku&catid=37:vase-pribehy&Itemid=72)

 

Sestavila Ivana Böhmová v rámci studentské odborné praxe

Autorce i Evě Rosskopf Novotné velmi děkujeme.