Jak se rodí ve Velké Británii

Používané zkratky:

PA – porodní asistentka
tt. – týden těhotenství
UTZ – ultrazvukové vyšetření
dp. – doba porodní
EDA – epidurální analgezie

Obrat ve vývoji britského porodnictví nastal na počátku 90. let, kdy nová vláda začala podporovat pouze takovou péči, která je založena na vědeckých důkazech (tzv. Evidence Based Care). Skupina dvanácti poslanců a čtyř odborných poradců tehdy provedla rozsáhlý výzkum (iniciovaný členkou britského parlamentu, která rodila doma). Na základě výzkumu byl Parlamentu předložen návrh změn v porodnictví. Úspěch této nezávislé studie byl umocněn nekvalitou a neúspěchem zprávy, kterou na stejné téma předložili v téže době lékaři (kromě požadavků na více peněz a více techniky nebyli schopni předložit žádné vědecké důkazy podporující tvrzení, že porod v nemocnici je bezpečnější než mimo ni). Vláda schválila nezávislou studii a uvolnila finance na žádoucí změny v porodnictví. The British Medical Journal (Britský lékařský časopis) publikoval několik studií dokazujících, že porod doma je bezpečnou volbou.

Výsledkem je systém, který podporuje přirozený průběh těhotenství i porodu. Hlavní roli hraje vždy žena a její zdravotní stav, hlavními poskytovatelkami péče jsou porodní asistentky. Lékaři a lékařky přicházejí ke slovu až v případě komplikovaných těhotenství a porodů, nebo pokud si žena přeje např. epidurální analgezii a jinou medikaci, případně císařský řez.

r. 2000 – oficiální stanovisko britského Ministerstva zdravotnictví (the Department of Health): „Všechny ženy by měly mít možnost volby místa porodu, včetně možnosti bezpečného porodu doma, a stát jim pro jejich volbu zajistí podmínky.“

r. 2002 – 2 % porodů doma (zhruba 15 000 dětí ročně), v některých oblastech i 20 % (Torbay) či 43 % (Albany practice). Wales – vládní plán: dosáhnout 10% porodů doma

r. 2004Materiál vydaný vládou:

The National Service Framework for Children, Young People and Maternity Services

Kapitola Péče v mateřství

(http://www.dh.gov.uk/en/Publicationsandstatistics/Publications/PublicationsPolicyAndGuidance/DH_4089101) představuje vizi služeb v mateřství ve Velké Británii za 10 let (r. 2014), včetně navrhovaných standardů, které by měly být dosaženy do r. 2009. Motto: Podpora normality a volby!

Citace z materiálu:

Ženy mají přístup ke službám v mateřství podle svých indivoduálních potřeb a potřeb svých dětí. Cílem jsou flexibilní a individualizované služby.”

Ženy jsou podporovány v tom, aby prožily co možná nejnormálnější těhotenství a porod. Lékařské intervence jim jsou doporučovány jen tehdy, jsou-li prokazatelně prospěšné pro ně i pro jejich děti.”

Ženy mají skutečnou možnost volby, kde přivést na svět své dítě, včetně možnosti porodu doma. Porody doma by měly být nabízeny v rámci systému managementu rizik, s adekvátní místní infrastrukturou a podporou.”

Kromě jiných závazků chce britská vláda umožnit každé ženě, aby mohla být v průběhu celého těhotenství provázena jednou porodní asistentkou.

r. 2007 – Ministerstvo zdravotnictví vydalo materiál Maternity Matters: Choice, access and continuity of care in a safe service – návod, jak implementovat výše zmíněné vládní závazky v péči v mateřství do praxe.

r. 2007 – dle statistik nárůst porodů doma a porodů v  tzv. midwifery units ve Velké Británii (porodní centra v porodnicích spravovaná pouze porodními asistentkami).

Když Britka otěhotní, navštíví většinou svého praktického lékaře. Ten potvrdí těhotenství, provede základní anamnézu a pošle informaci do spádové nemocnice (ta zve ženy na UTZ v 9. – 12. tt. a screeningová vyšetření). Komunitní PA pak ženu kontaktuje (nebo žena ji, zvyklosti jsou v různých regionech různé) a domluví s ní první návštěvu (kolem 16. tt., někde i dříve), kde zjišťuje podrobnější anamnézu, rizikové faktory, BodyMass Index ad. Toto první setkání trvá cca hodinu.

Do 18. tt. jsou těhotné v péči praktického lékaře nebo PA. Pokud se nevyskytují závažnější rizikové faktory, péči po zbytek těhotenství poskytují jen PA. Každá žena ale zná jméno svého odborného konzultanta (kterého, pokud se nevyskytnou komplikace, nemusí ani potkat) a členek týmu komunitních PA.

Péče komunitní PA je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Žena může zvolit i soukromou PA, kterou si hradí sama (její péče je velmi drahá, celkově v přepočtu kolem 100 tisíc Kč).

Prenatální poradna, tedy péče v těhotenství, probíhá podobně jako u nás, s výjimkou vaginálního vyšetřování – to se v těhotenství neprovádí vůbec. UTZ obvykle dvakrát během těhotenství. Žádná vyšetření, stejně jako u nás, nejsou povinná (ovšem na rozdíl od Česka ženy nepociťují žádný tlak, pokud některá odmítnou). V některých částech Británie je obvyklé, že PA poskytují v těhotenství svou péči v domácnosti ženy (s výjimkou UTZ vyšetření), jinde dochází žena za svou PA do její poradny nebo do nemocnice, kde pracuje.

Ve druhém trimestru PA zařadí pohovor o kojení (žena dostává informace, i když se rozhodla krmit umělým mlékem z lahve) a pokud je to potřeba, domluví pohovor s anesteziologem (když žena požaduje EDA nebo se vyskytly nějaké problémy v těhotenství či u předchozího porodu).

Vaginální porod vede PA (i předčasný či vyvolávaný, vícečetný), u instrumentálního porodu jen asistuje. Pokud se jedná o ženu s nízkým rizikem, každých cca 15 minut kontroluje (kontrakce, ozvy), při porodu hlavičky chrání hráz, jen pokud žena chce. V případě rizika (indukce, zkalená voda, předčasný porod apod.) je žena kontinuálně monitorována. Po nekomplikovaném porodu je především zajištěn komfort matky a dítěte – někde je ženě nabídnuto jídlo, je zabalena s dítětem a podpořena v prvním kontaktu, teprve poté je provedeno základní ošetření, oblečení dítěte apod. Zajímavé je, že bezprostředně ani později po porodu nebývá obvykle měřena délka dítěte.

Ve III. dp. se nepodává rutinně umělý oxytocin, na porod placenty je pravidlem čekat jednu hodinu. Pokud žena rodí v porodním centru (která bývají součástí nemocnice), je po hodině (když se placenta přirozeně neodloučí), převezena na porodní sál.

I v porodních centrech je možné vedle přirozených metod tlumení bolesti využívat i například Entonox (rajský plyn + kyslík), TENS elektrody, kodein, paracetamol a diamorfin (i bez indikace lékaře). Porod v EDA je možný jen na porodním sále.

Po porodu zůstávají ženy s dětmi v nemocnici či porodním centru obvykle 6 – 24 hodin (normální, fyziologický porod bez následných komplikací) až 3 dny (císařský řez). Pak přebírá péči o oba komunitní PA, která je navštěvuje doma (obvykle druhý den, třetí den, pak týden po porodu, případně každý druhý den po dobu 10 dnů, zde se praxe mohou mírně lišit). Pokud se vyskytnou problémy (například s kojením, na které se zde klade důraz), návštěvy jsou častější.

“Porodila jsem v Británii před pár měsíci syna a až na pár drobností mám jen pozitivní dojmy: všichni zdravotníci naprosto respektovali všechna má přání, chovali se velmi vstřícně, vůbec se nesnažili mě omezovat. Nastavené podmínky umožňují velkou svobodu volby, a to i ve věcech, které nejsou úplně obvyklé.” Eva

Porodila jsem v Británii obě své dcery a přestože jsem musela překonat nějaké překážky (např. vyměnit neochotnou asistentku nebo přesvědčit konzultantku o bezpečnosti druhého porodu doma navzdory tomu, že jsem po prvním porodu byla převezena s krvácením do nemocnice), byla jsem nakonec velmi spokojena. Na přání matky je zde kladen velký důraz a pokud není spokojena, existuje vždy nějaká možnost, jak to řešit.” Lenka

Podrobné informace v angličtině:

Britské národní standardy péče, které jsou závazné, si můžete prohlédnout zde.

A další informace o možnostech porodu ve Velké Británii:

National Childbirth Trust

Association for Improvements in the Maternity Services – AIMS

 

Birthchoice

 

Birthtraumaassociation

 

Royal College of Midwives

Royal College of Obstetricians and Gynaecologists – stránka britských gynekologů a porodníků, kde jsou mj. podporovány porody doma

O své práci ve Velké Británii hovořila na semináři “Péče porodní asistentky – zahraniční inspirace” Barbara Hanachová z londýnského Whipps Cross University Hospital, kde pracuje v porodním centru. Text je doplněn poznámkami dalších žen, které mají osobní zkušenosti s porodem v GB.

Sestavila Petra Sovová

Vydání informativních textů Jak se rodí v… finančně podpořila Nadace Open Society Fund Praha