Zájem Ministerstva zdravotnictví o spokojenost v porodnicích

Ministerstvo zdravotnictví nedávno pověsilo na svou facebookovou zeď vyzývavou zprávu. Zajímá se o to, jak jsou ženy spokojené či nespokojené v českých porodnicích a co by se v nich dalo zlepšit.

V krátké chvíli se nashromáždila celá řada překvapivě jednotvárných odpovědí.

Všem uživatelkám, případně i uživatelům facebooku samozřejmě doporučujeme reagovat – a pro všechny „nefacebookové“ nabízíme následující shrnutí:

Psycholožka Eliška Kodyšová ve své reakci přesně shrnuje, co chybí našemu porodnictví celkově: Jako zástupkyně Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství , jako psycholožka pracující s ženami po porodu, autorka výzkumů a odborných prací zabývajících se porodním zážitkem, i jako matka tří dětí: především dodržovat nedávná doporučení FIGO a WHO týkající se péče o ženu v průběhu normálního porodu; z konkrétních věcí: dát porodníkům prostor, aby si mohli vytvořit k rodičkám vztah a vnímali je jako lidské bytosti (důraz na psychosociální dovednosti, supervize a intervize, vzdělání v oblasti psychologie porodu). To je předpokladem pro vytvoření vztahu mezi rodičkou a pečovatelem, který je založený na vzájemné důvěře a podporuje nejen hladký průběh porodu, ale i následné osobní a rodičovské kompetence ženy.

Anna Kšírová Jsem lékařka a ráda bych, aby se v porodnicích o rodící ženu pečovalo v souladu s poznatky založenými na důkazech a v souladu s doporučeními WHO. Tedy žádné preventivní zákroky pro urychlení porodu (typu disrupce amniových vaků nebo podání oxytocinu), volba polohy po celou dobu porodu dle rodičky, respektování jejích přání. Bezpodmínečná podpora bondingu, minimalizace separace – a to i u dětí, které se rodí nějak znevýhodněné (předčasně či s nějakým onemocněním). Protože právě tyto děti a ženy využijí péči porodnic. Pro ty ostatní bych si přála porodní domy nebo možnost porodu doma s porodní asistentkou dle svého výběru. A nakonec – a to je hodně důležité – si přeji kontinuální péči porodní asistentky, která bude hrazená zdravotním pojištěním. Mám na mysli model, který funguje např. v sosedním Německu, kdy ženou vybraná PA pečuje o ženu a její miminko během těhotenství, při porodu i po něm – a péče je hrazená i po celou dobu šestinedělí.

Marcela Peremská Jako lékařka pracující i na novorozeneckém oddělení bych uvítala především péči o matku a dítě (potažmo celou rodinu) jako nedělitelnou jednotku. Péče rooming in i v případě nemocných dětí, v případě potřeby společný transport matky a dítěte na další pracoviště. Podpora kojení po celou dobu (od naorzení do samoodstavení), možnost proplácení konzultace s laktační poradkyní či pomůcek pro kojící od pojišťovny. Podpora programu baby friendly porodnic včetně pravidelných kontrol s možností finančního bonusu od pojišťoven u porodnic, které baby a mother friendly opravdu budou. Co se týká samotné porodní péče preferuji kontinuální péči od početí po šestinedělí jednou osobou – primárně porodní asistentkou (placenou pojišťovnou i bez indikace lékaře). Motivovat porodnice ke snižování intervencí při porodu, včetně kvalitního sběru statistických dat (např. se neevidují epiziotomie, počty porodů vaginálních po předchozím porodu císařským řezem apod.). V současné době dostává medikaci při porodu více než 90% žen. A v neposlední řadě péče o ženy, které ztratí dítě v těhotenství nebo krátce po porodu. Možnost rozloučit se a pohřbít své potracené nebo zemřelé dítě (bez ohledu na týden těhotenství).

Biostatistička Markéta Pavlíková Jsem přesvědčena, že české péči v mateřství by nejvíce pomohlo, kdyby byla zpracována, vydána, porodními zařizeními implementována a respektována doporučení k péči, která vycházejí z principů Evidence Based Care, tedy péče založené na důkazech. Podstatou takových doporučení je, že (1) se neomezují na jednu profesní skupinu, ale definují pravidla pro péči o dvojici žena+dítě, ať ji poskytuje kdokoli (2) ústředním bodem péče je žena, její potřeby, přání a volba (3) vycházejí z nejlepšího současného vědeckého poznání, dominantně ze závěrů syntéz publikovaných Cochrane Collaboration a přebíraných WHO (4) shrnují konkrétní informace o přínosech a rizících jednotlivých voleb péče, srozumitelným jazykem; instruují zdravotníka, jaké informace je nezbytné podat ke skutečně informovanému rozhodnutí (5) doporučují zdravotníkovi postup péče pole toho, k čemu ze žena rozhodla, čímž mu dodávají jistotu, že postupuje lege artis, i když s volbou ženy nesouhlasí (6) jsou pravidelně aktualizována.

Příkladem takových doporučení jsou Guidance britského NICE (National Institute for Heatlth and Care Excellence) https://www.nice.org.uk/…/fertility…/intrapartum-care

Zejména doporučuji – zdravotníkům i laikům – přečíst si Doporučení k péči o zdravou ženu a dítě:

https://www.nice.org.uk/…/cg190/chapter/1-Recommendations

Věřím, že stanovení bezpečného, očekávatelného rámce péče pro ženu i zdravotníky by přineslo jistotu a zmírnilo strach na obou stranách účastníků péče v mateřství, a tím umožnilo ženám i zdravotníkům při porodu skutečně spolu-pracovat.

Katka v porodnici nerodila, přesto odpověděla a její slova výstižně doplňují mozaiku: proč jsem rodila doma? protože v době, kdy jsem rodila (2/2015) v královéhradeckém kraji nebyla jediná porodnice, která by mi zaručila, že budu moct rodit já sama, že mi do porodu nebude nikdo zbytečně zasahovat, že mi bude zaručena intimita prostředí. Pokud budu ještě někdy rodit, mé priority jsou jasné. Nezasahovat do přirozeného průběhu porodu, nechat čas, klid a prostor pro můj porod a po porodu nikam neodnášet dítě. Takovou službu by myslím nejlépe mohl poskytovat porodní dům. Proč už tady dávno nějaký není? A ne jeden.

Poměrně značná část respondentek se zmínila – nikoliv pochvalně – o meruňkovou barvou vymalovaných zdech porodnických oddělení. Zástupci českých porodnic mají zřejmě utkvělou představu, že právě jen „hezké prostředí“ je to, co rodičkám schází (teď odhlédněme od toho, že meruňkový odstín, barva nezralých devadesátých let, pozitivně kvituje asi jen malá část rodiček). Co by ženy opravdu potřebovaly, přesně vystihuje Monika: Porod vede žena, která rodí. K dispozici má porodní asistentku, která jí pomáhá, podává pití, odpovídá na dotazy, poradí. Pokud rodička cítí komplikace, zavolá lékaře na konzultaci. Takhle má vypadat porodnice a ne ty meruňkový jatka v ČR

Královna Klára Problém obecně je i v tom, v čem je v celém zdravotnictví (jsem vysokoškolsky vzdělaná zdravotnice, vidím pohledy z obou stran): tím je nadřazenost zdravotníků, malý respekt k pacientovi (navíc zde je jako pacientka označovaná výslovně zdravá žena – zde je určitě na místě, aby byla nazývaná klientkou!), k jeho přáním, problém s individuálním přístupem. Spousta zdravotníků vystupuje z pozice moci aniž by si uvědomovali, že jsou poskytovateli služeb a že jsou to oni, kdo tu jsou pro pacienta, zde pro rodičku. Takže hlášky jako: „Nemůžete rodit v kleku, přece pod váma paní doktorka nebude ležet” jsou naprosto nemístné. Rozumím, že zdravotník, má-li mít zodpovědnost, musí přístup služba/autorita nějakým způsobem vyvážit. Ve chvíli, kdy ubude rutinních a zbytečných zásahů, které se dělají ze zvyku, pro jistotu (nástřih hráze), kvůli bodům, pohodlí (poloha na zádech), nutnosti uvolnit sál další rodičce (oxytocyn) nebo touze porod urychlit z jiného důvodu, kdy budou zdravotníci v maximální míře pacienty respektovat, zvýší se i důvěra a respekt pacientů/rodiček. Názor rodičky se od názoru zdravotníka může lišit, nicméně, pokud nejde o ohrožení života a zdraví dítěte nebo života rodičky, považuji za důležité, aby byla respektovaná rodička. Tedy, odmítá-li žena nástřih, je hláška: „MUSÍME střihnout, PROTOŹE BYSTE SE STRAŚNÉ POTRHALA“ naprosto neadekvátní. Žena může být upozorněná na riziko velké ruptury, nicméně není důvod, aby způsob poranění vybírali zdravotníci za ni – samozřejmě, je-li dítě v pořádku.

Je hezké, že se ptáte žen, co změnit v českých porodnicích… Ono by však stačilo se řídit doporučením WHO a praktikovat medicínu založenou na důkazech. Empatie a respekt k osobě ženy/pacienta, by měla být samozřejmostí ve všech lékařských oborech, to zde velmi chybí.

Jan Piňos Naše první a zatím jedinné dítě jsme rodili na Novém Zélandu, tudíž to, co považuji za normální odpovídá NZ standardům, které se snaží aplikovat doporučení WHO a nejnovějších výzkumů. Přemýšlíme o návratu do ČR (z osobních důvodů) s tím, že další dítě by sme rodili tam. Nicméně zprávy o českém porodnictví mě dost děsí a odrazují od návratu. Nechce se mi věřit, že mnohé záležitosti, které jsou na NZ normou, jsou v ČR chápány jako výmysly hysterických matek.

Co bych zmínil z NZ standardů (z mého povrchního pohledu otce): státem podporované porody doma, porodní domy, PA po dobu těhotenství a po porodu, výběr polohy, poskytování informací a diskuze s rodičkou, vodní porod, příjemné tiché prostředí, partner může kdekoliv, kontakt s dítětem po porodu, možnost navštívit dítě ikdyž je na jednotce intenzivní péče, laktační konzultantka,…

Tishena No Kidding Já doporučuji mít na prvním místě zdraví matky i dítěte, a to tím pádem rovná se v plné moci lékařů. Přehnané požadavky matek ve chvílích, kdy nejsou vhodné, neakceptovat. Porodnice jsou od toho, aby přiváděly na svět nové lidi.. a ne aby se tam před matkami klaněli a snášeli jim k nohám jejich výmysly. Jsem prostě pro to, aby se nepřijímaly nesmysly alá bonding a jiné novodobé záležitosti. Zároveň bych doporučila vyšší empatii personálu v jistých nemocnicích.

Letošní téma Světového týdne respektu k porodu je MY BODY, MY BABY, MY DECISION. Shodly se na něm loni na jaře na mezinárodním setkání ENCA v Paříži téměř čtyři desítky žen z mnoha avropských zemí. I náš právní řád to až na vzácné výjimky vnímá tak, že o okolnostech porodu rozhoduje žena. Tak proč to stále nechce akceptovat většina zdravotníků v porodnicích? Vyjadřuju velkou úctu všem lékařům, lékařkám a porodním asistentkám (a není jich naštěstí málo), kteří poskytují skutečně zdravou a bezpečnou péči a ještě jim to přináší radost!!

Zveme všechny na náš Festival o těhotenství, porodu a rodičovství a další akce Světového týdne respektu k porodu!

Petra Sovová
Posted in blog.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..