Ve čtvrtek 12. 11. 2015 odvysílala ČT2 dokument Pět zrození v rámci cyklu Český žurnál.
Přestože byl dokument natáčen v jedné konkrétní porodnici, je v něm zobrazena častá praxe v českých porodnicích. Podobně problematické praktiky byly zachyceny i ve všech sériích dokumentárního cyklu České televize „Čtyři v tom“.
Přivádění dětí na svět je záležitost, která se týká každého z nás, nejen v roli matky nebo otce, ale hlavně v roli rodícího se dítěte. To, jakým způsobem přicházíme na svět, ovlivňuje celý náš život. Existují studie, které potvrzují, že děti narozené násilně a především děti po porodu separované, jsou v průměru více nemocné, psychicky labilní, často s projevy agresivity atd. Děti separované jsou méně citově vázané a lépe manipulovatelné. Tuto péči poskytovaly paternalistické totalitární režimy a socialismus pak tuto praktiku převzal bezezbytku a v mnohých nemocnicích přežívá dodnes. Podívejme se podrobněji na problematické momenty českého porodnictví.
V České republice jsou stále používány postupy, které se dle výzkumů jeví jako škodlivé a od kterých odborné zahraniční instituce (ICM, FIGO, WHO) zrazují. Ženám je prováděna tzv. Kristellerova exprese (tlačení na břicho), v nebývale vysoké míře je prováděn nástřih hráze, dochází k nadužívání medikace při porodu.
Zvyšuje se počet císařských řezů a tím i všechna rizika s touto operací spojená. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by ve společnosti nemělo být více než 10 – 15 % císařských řezů. V ČR je v současné době více než 25 %, ale máme i porodnice, které vykazují více než 41 %. To je velice znepokojivé. Míra císařských řezů se v naší zemi za posledních 13 let zdvojnásobila. Podrobněji se problematice věnuje biostatistička Markéta Pavlíková.
Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby se o ženu během těhotenství, porodu a období po porodu staral co nejmenší počet lidí, ideálně jedna porodní asistentka. To v naší zemi zažívají jen ženy, které jsou v péči komunitní porodní asistentky. Její péči si však hradí, na rozdíl od žen v demokratických evropských zemích, z vlastní kapsy.
V naší zemi také zcela chybí rozdělení těhotných žen dle míry rizika. O všechny ženy je pečováno, jako by byly vysoce rizikové. Přitom Světová zdravotnická organizace dokládá četnými výzkumy, že až 85 % těhotných a stejné procento porodů mohou být zcela fyziologické. Potřebují jen dobrou podporu, radu a odborný dohled. To by měly umět poskytnout dobře vzdělané porodní asistentky tak, jak je to běžné ve „starých“ zemích EU. Porodní asistentka předává ženu do péče lékaře pouze v případě, že identifikuje riziko komplikace.
V zahraničí je běžné, že těhotné ženy dostávají státem vydané informační materiály, které obsahují komplexní a objektivní informace, podložené nejnovějšími výzkumy (Evidence Based Medicine), o možnostech péče, právech, ale i o prospěchu či možných nežádoucích účincích jednotlivých metod a léků. Tuto roli v naší zemi musí suplovat neziskové organizace.
Porodní asistentky proto vyzývají Ministerstvo zdravotnictví:
aby vytvořilo takovou koncepci péče v mateřství, která by zahrnovala komplexní péči porodní asistentky a pravidla pro spolupráci s ostatními zdravotníky
aby schválilo standardy péče porodní asistentky, které budou v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a doporučeními Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní konfederace porodních asistentek
aby nebránilo vzniku porodních domů
aby podpořilo vznik sítě komunitních porodních asistentek
aby se vymezilo vůči poskytování péče, která je v rozporu s doporučovanými postupy Světové zdravotnické organizace
Porodní asistentky sdružené v Unii porodních asistentek:
Budou vždy hájit práva žen a jejich dětí i celých rodin na bezpečnou péči vycházející z Evidence Based Medicine.
Vymezují se proti násilí a proti neodborným postupům v českých porodnicích.
Podporují otevřenou diskusi všech, kterých se problematika týká a mají vůli měnit systém péče tak, aby byl srozumitelný, dostupný, bezpečný a k ženám, dětem a celým rodinám přátelský.
Podporujeme diskusi založenou na objektivních faktech.
Postupy, které jsme viděli v dokumentu „Pět zrození“, nesmí být běžnou a očekávatelnou normou.
Kateřina Hájková Klíčová
Unie porodních asistentek
a
Hana Stelzerová
Česká ženská lobby