HAM - Hnutí za aktivní mateřství­

Exkurze do porodnice Vinohrady

V lednu 2006 jsme navštívily porodnici ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Zpočátku během putování po budově a beznadějných promluv s jejími zaměstnankyněmi a zaměstnanci jsem byla odhodlána napsat jen nějaké negativní heslo, třeba MÍSTO, KDE VÁS NIKDO NEPOCHOPÍ A NEPODPOŘÍ, případně NÁVRAT DO 70. LET A MÍSTY JEŠTĚ DÁLE a doplnit to verdiktním nápisem ROZHODNĚ NECHODIT!!! V závěru nebyl náš celkový dojem tak katastrofální, přesto si ale myslíme, že matky, které mají o porodu svou představu a považují ho za důležitou životní událost, by pro něj měly zvolit úplně jiné místo.

Gynekologická klinika se specializuje zejména na onkologickou problematiku, porodnice jako by tu byla trochu navíc. Přitom v tomto ústavu působil ve čtyřicátých letech doc. MUDr. Jiří Trapl, významný gynekolog a de facto propagátor přirozeného porodu.

Několik dní předem jsme se telefonicky objednaly. V určený den nám po zazvonění u dveří porodního sálu otevřela starší, nepříliš vstřícná porodní asistentka, která nechápala, proč jsme přišly, co nás může na porodnici zajímat. Zjevně sem neproudí davy rodičů, vybírajících si místo porodu. Z jejích udivených otázek a pohledů jsme pochopily, že nemá žádnou zkušenost s rodiči, kteří mají nějakou svou představu a nějaké znalosti. Sama jich také moc nových neměla. Vůbec nechápu, jak podobná osoba plní povinnost celoživotního vzdělávání.

Po našich prvních otázkách (vcelku podle nás nijak extremních, kupříkladu jak se staví ke klystýru, holení, co pohyb v první a druhé době porodní, zda může mít matka bez problémů zdravé dítě u sebe už na porodním sále, zda to matky vyžadují atd.) se udiveně zeptala "odkud tohle máme" a tvrdila, že "tohle tu nikdo nechce". Oproti tomu na dotaz k ambulantnímu porodu zareagovala velmi pohotově: "ano, samozřejmě, i to se tu stává", brzy ovšem vyplynulo, že myslí překotný porod na ambulanci.. Na dotaz ohledně výběru polohy, případně použití stoličky odpověděla záporně, po chvíli si mlhavě vzpomněla, že "pan doktor se vlastně jednou snažil jednu ženu odrodit na všech čtyřech, ale ona se mu potom otočila".

Během rozhovoru, který se odehrával vprázdném neútulném porodním sálku, naše průvodkyně několikrát zopakovala, že "tohle všechno" (tedy možnost přirozeného porodu) přece mají na Bulovce, tak proč nejdeme rovnou tam (jako by tím říkala: tak proč bychom se měli namáhat my?). Častěji než v jiných pražských porodnicích jsme tu viděly udivené pohledy a slyšely věty typu "to by vám pan doktor nedovolil", "to vůbec nejde, tady se to dělá jedině takhle".

Ptaly jsme se i na to, zda jsou místní zdravotníci zvyklí pracovat s porodními plány. Dozvěděly jsme se pouze, že "jednou to tu někdo měl". Na závěr nás částečně zachránil dlouhý rozhovor s milým, vstřícným neonatologem. Jeho představa ideálního soužití matek a dětí po porodu se příliš nelišila od naší . Rozhodně však kontrastovala se zdejší praxí, z čehož vinil chybějící vhodné podmínky - dostatek personálu a prostorové dispozice. Rovněž se vymlouval na převahu matek, které "stejně nejsou na dítě zvědavé a chtějí odpočívat". Ujistil nás, že první dvě hodiny na porodním sále "matce dítě nikdo nenechá", protože "by to bylo nebezpečné".

Jak o sobě mluví sama porodnice na www.porodnice.cz: "Na porodním sále je snaha o maximální vstřícnost a ohleduplnost vůči rodičkám. Je možná přítomnost doprovodu k porodu (otec, příbuzný, známý), rodičky se v předporodním období mohou pod dohledem personálu porodního sálu volně pohybovat, jsou k dispozici míče i sprchy. Díky moderním přípravkům je možné opustit klasickou přípravu k porodu klystýry a holením. Maminky nemusí rodit "klasicky" v poloze na zádech, ale na polohovacím porodnickém lůžku v sedě i polosedě. Nástřih hráze je prováděn pouze v nutných případech, aby se zabránilo poranění matky či poškození dítěte. Samozřejmostí je možnost epidurální analgesie při porodu. Dítě, je-li v pořádku a matka si to přeje, je ihned po porodu položeno matce na břicho, nebo je matce k prsu přikládáno ihned po jeho ošetření. Pokud si to rodiče přejí, je umožněn jejich kontakt s dítětem během celého poporodního pobytu matky na porodním sále."

Všechna setkání smístním personálem výrazně poukázala na skutečnost, že neexistuje pořádný dialog mezi pražskými porodnicemi (porodníky, porodními asistentkami) - většinou na nás hleděli dost překvapeně, když jsme jim popisovaly, jaká je situace jinde, případně tomu nevěřili. Jako by tu vůbec netušili, že existují matky (resp. rodiče) vzdělané, uvědomělé, aktivní, vědomé si svých práv a odhodlané prožít svůj porod naplno.

V neposlední řadě musím říci, že porodní sály i oddělení šestinedělí jsou velmi neútulné, zastaralé, v šeru utopené prostory. Uvědomuju si, že to nemusí jít ruku v ruce scelkovou atmosférou a přístupem, tady však vzhled jen podtrhuje náš velice nedobrý dojem. Jinak je vinohradská nemocnice krásný zelený areál s elegantními (klasicistními?) budovami, i porodnice vypadá zvenku krásně. Vstoupíte dovnitř zrekonstruovanou recepcí, ale nalevo od ní už se čas zastavil.

Přejeme všem ženám úspěšný porod, ať už se odehraje kdekoli.

Petra Sovová
Martina Suchánková

Hnutí za aktivní mateřství